Current news about sending shipments from USA

In Czech Republic, there are new customs rules. We would like to advice you how to send the packages from USA to the Genomia lab to be delivered at the shortest time. There are several possibilities:

1) You can send your shipments to our partner lab in Slovakia (for that you can use USPS, but do not use any special delivering services because of the POBox). You should write that there is no goods in the envelope (value of the content should be lower than 20 USD). We will forward the shipments to Genomia lab in Czech Republic - delivering from Slovakia to Czech Republic is three days. Delivery address:

DAJBYCH Slovakia
P.O.BOX 38
040 13 Kosice
Slovakia
Europe

OR

2) You can use some special delivery company (FedEx, DHL) to deliver the package directly to Genomia, Czech Republic Do not use UPSP because it takes long time to go through customs office. You should write that there is no goods in the envelope (value of the content should be lower than 20 USD). So delivery address for FedEx or DHL:

Genomia s.r.o. 
Teslova 3 
30100 Pilsen 
Czech Republic 
Europe

OR

3) You can use easy system for sending samples from USA to Genomia lab and PrcdTest lab - use mail forwarding address for package up to 1 lbs (~ 25 samples):

Genomia
c/o Eastbiz Corp.
2964 Columbia St.
Suite # 30203
Torrance, CA 90503

You should write that there is no goods in the envelope (value of the content should be lower than 20 USD). We will forward the shipments to Genomia lab in Czech Republic using FedEx (additional postage fee is 50 USD). Delivery time is only 4 days - service including tracking and insurance.

your Genomia

Hypertrofická kardiomyopatie u koček – rešerše současného stavu poznání

Hypertrofická kardiomyopatie (HCM) je klinicky velmi heterogenní srdeční onemocnění, které se vyskytuje u čistokrevných plemen koček, ale i běžných kříženců prakticky v kterémkoli věku. Onemocnění může v extrémních případech propuknout od 6 měsíců až po vysoké stáří. Plemenná dispozice pro primární HCM je např. u mainských mývalích koček, ragdollů, ale i kočky domácí. Častěji jsou postiženi kocouři středního věku.

Podstata primární HCM spočívá v zesílení (hypertrofii) zejména stěny levé komory srdeční a komorového septa. K zesílení srdeční stěny může dojít i na základě jiné choroby. Tato tzv. sekundární HCM vzniká nejčastěji důsledkem vysokého krevního tlaku (například při onemocnění ledvin) nebo některých hormonálních onemocněních např. při zvýšené produkci hormonů štítné žlázy (hypertyreóza).

Z hlediska dědičnosti je HCM nejčastěji definována, jako autozomálně dominantní onemocnění, které je způsobeno mutacemi v genech kódující sarkomerické proteiny. Primární HCM je jednou z nejčastějších příčin náhlého srdečního selhání nejen u koček ale také u lidí (odhadovaná incidence u lidí je 1 případ z 500; z 60 % se jedná o familiární výskyt) (Marian et al. 2000).

Přepokládá se, že jde o onemocnění, na jehož vzniku se podílí více genů. U lidí je v současné době známo více než 450 mutací v 16 různých genech vedoucích k onemocnění HCM s různými klinickými projevy a stejně tak odlišnou prognózou vývoje onemocnění (Fukstuen et al. 2008)

Udávaná incidence HCM u koček se různí v závislosti na počtu sledovaných zvířat a pozorovaném časovém období.

             Rush et al. 2002 uvádí výskyt HCM u koček v období 1990-1999 37,3 %

             Ferasin et al. 2003 ve sledované skupině udává výskyt HCM ve sledovaném období 1994-2001 dokonce až 57,5 %

             Riesen et al. 2007 1998-2005 udává 67,6 % koček s HCM

             Studie Samperado et. al. 2009 ve sledované skupině 96 mainských mývalích koček nachází 16 jedinců s fenotypovými projevy HCM (tj. 16,6 %), přičemž genotypově bylo 54,17 % wild type (bez  mutace), 39,58  % jedinců s mutací A31P v heterozygotním stavu a 6,25 % jedinců s mutací A31P v homozygotním stavu. Ze studie 2 jedinci s wild type genotypem odpovídali fenotypu s HCM.

             Gundler et al. 2008 uvádí prevalenci HCM sledovanou echokardiograficky 9,5 % - 26,2 % ve sledované skupině 42 asymptomatických mainských mývalích koček.

             U populace mainských mývalích koček se udává celosvětová prevalence 34% pozitivních výsledků na přítomnost mutace A31P (Fries et al. 2008).

             V případě prevalence mutace udává tým Dr. Meurs  v populaci ragdoll 23 % rozšíření minimálně jedné mutované alely (Meurs et al. 2007).

V současné době jsou v souvislosti s HCM popsány u koček pouze 3 mutace a to sice v různých doménách genu MYBPC3 (myosin binding protein C). Vzhledem k existenci velkého množství mutací v různých genech v souvislosti s HCM u člověka, lze i u koček v budoucnu předpokládat objevení dalších mutací v souvislosti s tímto onemocněním.

První popsaná mutace v souvislosti s HCM u koček byla objevena a popsána skupinou  Dr. Meurs u plemene mainské mývalí kočky A31P v roce 2005 (Meurs et al).  Jedná se o jednobodovou substituci guaninu za cytosin v kodonu 31 v exonu 3 MYBPC3 genu. Tato záměna má za následek změnu aminokyseliny alaninu za prolin u afektovaných mainských mývalích koček.

Mutace R820W byla zjištěna u plemena Ragdoll v roce 2007. Jedná se o jednobodovou záměnu C za T, která způsobí změnu aminokyseliny argininu na tryptofan v pozici 820 (R820W), jedná se o aminokyseliny se zcela různými fyzikálními vlastnostmi v konzervované oblasti MYBPC3 genu.   Tato mutace byla potvrzena u všech afektovaných zvířat, nebyla nalezena u zvířat bez HCM ani u kontrolních vzorků (Meurs et. al. 2007). Předpokládá se, že záměna argininu za velkou aromatickou aminokyselinu tryptofan, způsobí změny v sekundární struktuře a znemožní optimální konformaci myosin vazebného proteinu C. 

Třetí mutací je mutace A74T představená na konferenci HGM2007 v Montrealu (Nyeberg et al. 2007); jedná se o jednobodovou záměnu guaninu za adenin v pozici kodonu 74. V laboratořích často uváděná jako tzv. Koch mutace, pojmenovaná podle jednoho z pracovníků z výzkumného týmu.

V současné době není dostatečné množství studií, které by se zabývali klinických hodnocením (echokardigrafický nález) a srovnáním výsledků genetických testů. Zatím nelze jednoznačně vymezit dobu propuknutí a průběh choroby u homozygotních (dvě mutované alely) a heterozygotních jedinců (jedna defektní alela), a v případě plemene mainských mývalích koček i kombinaci mutací v případě složených heterozygotů (přítomnost obou mutací v heterozygotním stavu) nebo dokonce složených homozygotů pro mutace A31P a A74T. Tzv. Mnichovská studie (Schinner et. al 2008) zcela zpochybňuje význam obou mutací pro praktický chov mainských mývalích koček a souvislost těchto mutací HCM.

Pro přehled uvádíme několik vybraných studií v souvislosti s onemocněním  HCM.

Meurs et. al 2005 uvádí skupinu 23 mainských mývalých koček (16 afektovaných a 7 neafektovaných) ze skupiny koček s familiárním HCM a skupinu 100 neafektovaných kontrolních zvířat. Metodou přímého sekvenování byla zjištěna přítomnost mutace A31P v heterozygotním stavu u 10 koček a v homozygotním stavu u 6 zvířat ze skupiny s HCM. Přítomnost mutace nebyla zjištěna u žádné z neafektovaných koček ani v kontrolní skupině. Počítačová analýza ukázala, že touto mutací (záměnou G za C v pozici 31 kodonu) dochází ke změně struktury molekuly proteinu, která vede ke snížení alfa helixů a naopak zvýšení nespecifických závitů v této oblasti molekuly proteinu. Současně bylo prováděno imunofluorescenční barvení srdeční tkáně afektovaných koček a neafektovaných koček. Analýza sarkomerických proteinů ukazuje snížené barvení několika těchto proteinů – cMyBP-C, myomesin, srdeční aktin, titin u afektovaných afektovaných zvířat (s genotypem C/G a C/C) Popisovaný fenotyp afektovaných koček v této studii se liší u jedinců s 1 nebo s 2 mutovanými alelami.  Většina koček měla echokardigrafický nález HCM ve věku 2-3 let, jedna heterozygotní kočka neměla echokardiografický nález až do věku 7 let. Klinický výsledek nemoci se měnil s genotypem. Většina zvířat s mutací v homozygotním stavu měla střední až těžkou formu HCM, na kterou zemřela ve 4 letech věku nebo ještě mladší; čtyři z nich zemřeli náhle. Stejně tak jedna kočka s normálním kardiografickým nálezem zemřela neočekávaně pod anestézií ve věku 4 let. V případě 10 zvířat s nálezem mutace v heterozygotním stavu (přítomna mutace na jedné alele), 3 jedinci žily ještě ve věku 8-12 let s mírnou formou nemoci, pouze jeden jedinec zemřel náhle, poměrně velké množství jedinců vykazovalo těžkou formu HCM a zemřeli na selhání srdce.

Studie Sampedrano et. al 2009 se zaměřuje na zejména na heterozygotní jedince pro mutaci A31P v populaci mainských mývalích koček. Do studie bylo zahrnuto 96 mainských koček. Kočky byly skrínovány pro přítomnost mutace A31P a současně sledovány pro fenotyp echokardiograficky a použitím metody TDI (tissue doppler imagin) tzv. tkáňová dopplerovská kardiografie. Tato metoda umožňuje zobrazit a kvantifikovat pohyby srdečních stěn. Ve studii byly zjištěny genotypy – u 52 koček byl pouze genotyp wild type – tedy nebyla nalezena žádná mutace. U 38 jedinců ze sledované skupiny byla nalezena mutace v heterozygotním stavu a u 6 jedinců v homozygotním stavu. Fenotypy u sledované skupiny – 11 % (4/38) z heterozygotních koček mělo hypertrofii srdeční svaloviny a 29 % z heterozygotních koček (10/34) bylo bez hypertrofie a byly starší 4 let (4,1 – 11,5). Hypetrofie srdeční svaloviny byla zaznamenána použitými zobrazovacími technikami i u dvou jedinců s wild type genotypem (tj. 4%). Autor poukazuje na to, že heterozygotní stav pro mutaci A31P není konzistentně spojen s hypertrofii srdeční svaloviny a myokardiální dysfunkcí. Vzhledem k možnosti onemocnění i jedinců s wild type genotypem se usuzuje na existenci dalších možných genetických příčin.

V případě mutace R820W popsané u plemene ragdoll bylo do studie zařazeno 21 jedinců s diagnózou HCM, 8 jedinců pocházelo ze dvou rodin a 110 kontrolních vzorků bez HCM.  DNA sekvenační analýzou byla substituce C za T v kodonu 820 nalezena u všech afektovaných koček (9 jedinců s mutací v homozygotním stavu a 11 v heterozygotním) (Meurs et al. 2007). Mutace nebyla nalezena u žádného zvířete z kontrolní skupiny. Týmem Dr. Meurs nebyla nalezena žádná jiná mutace v exonech a místech sestřihu v genu MYBPC3. Stejně tak nebyla nalezena u afektovaných koček plemene ragdoll mutace A31P, která byla popsána v souvislosti s HCM u plemene mainské mývalí kočky. Ve sledované skupině byl věk při stanovení diagnózy u jedinců s heterozygotním stavem mutace a homozygotním značně rozdílný. Dr. Meurs uvádí, že homozygotní jedinci onemocní v průměru o 18 měsíců dříve než kočky s heterozygotním nálezem mutace. Jedinci s mutací v homozygotním stavu onemocněli v rozmezí 4-48 měsíců, jedinci s mutací v heterozygotním stavu onemocněli ve věku 9-65 měsíců.

Proběhla také studie MVDr. Hriba o souvislosti genotypu a klinického echokardiografického nálezu v rámci České republiky. Od července 2008 do května 2009 bylo vyšetřeno 34 ragdollů.  Současně probíhá sestavování map šíření HCM. Zajímavým zjištěním byl nález mutace R820W v heterozygotním stavu u 12 leté kočky, po její smrti v roce 2008 byla provedena pitva s ohledem na HCM s negativním výsledkem. Záznamy o provedených vyšetřeních a genetických testech jednotlivých ragdollů jsou uvedeny v databázi Ragdoll Health Databáze. Zde lze vypozorovat, že heterozygotní jedinci se dožívali poměrně vysokého věku. V současné době jsou zjišťována pozitivně testovaná zvířata i v liniích v nichž nikdy nebyl hlášen výskyt HCM. Celkové vědomosti o HCM u koček jsou i přes veškeré snahy vědců stále nedostatečné. Je velmi důležité vést evidenci jedinců s výskytem HCM. V současné době není zcela jednoznačné, zda jedince s heterozygotním stavem mutace N/HCM v chovu ponechat; pokud se neobjeví v následujících vrzích jiné problémy, není zřejmě nutné jedince z chovu vyřadit.  (Hrib et al 2009).

Vzhledem k uváděnému poměrně častému výskytu mutací v heterozygotním stavu v populacích ragdoll i mainské mývalí kočky by náhlé vyřazení všech heterozygotních jedinců zřejmě vedlo k velkému snížení genofondu v populaci zmiňovaných plemen

Nyerberg et al.  2007 popisuje mutaci A74T u mainské mývalí kočky. Kočičí exon 3 MYBPC3 genu ve skupině mainských mývalích koček byl skrínován pro zjištění, zda HCM u koček vykazuje intra-allelickou různorodost. Do sledované skupiny bylo zařazeno 204 mainských mývalích koček s věkovým průměrem 2,2 let, (24 mělo HCM a 19 bylo klinický suspektních pro HCM); kočky byly genotypovány pro  A31P variantu. U mainských mývalých koček byly identifikovány dva rozdílné SNP (single nucleotide polymorphism): známý A31P s malou alelovou frekvencí 0,20 u kontrol a nová varianta A74T s malou alelovou frekvencí  0,13 u kontrol.  Odd ratio (OR) pro zvířata mající HCM byl 16,2 (95%-interval spolehlivosti (cfi): 4,3 – 61,0) pro homozygozitu varianty  A31P  a 7,6 (95%-cfi: 2.7 - 21.7) pro homozygozitu  varianty  A74T.  Tyto odds ratio pravděpodobně podhodnocují význam alel, protože kočičí skupina byla mladá. Kočičí HCM u mainských mývalých koček ukazuje intra-allelickou heterogenitu s nejméně dvěma genetickými variantami genu MYBC3 asociovaných s nemocí HCM. Oba kódy pro amino kyselinové sustituce se nacházejí ve velmi málo charakterizované  C0 části  MyBP-C bílkoviny. Nicméně, tyto dvě varianty jsou zodpovědné za méně než 50% z HCM případů u mladých mainských mývalích koček (Nyerberg et al. 2007).

Mnichovská studie – do této studie bylo zařazeno 83 mainských mývalích koček a 68 koček různých plemen. Do studie byly vybrány kočky starší 36 měsíců a kocouři starší 24 měsíců.  U 21,13 % zvířat s negativním nálezem na srdci byl zjištěn pozitivní genetický nález pro SNP A31P a 32,84% pro SNP A74T.  U 75 % zvířat s HCM nebyla zjištěna přítomnost A31P, u 50%  nebyl prokázán ani SNP A74T. Autor uvádí, že zjištěná alelová frekvence mezi fenotypovými skupinami není signifikantní. Autor udává existenci mutace A74T i u jiných plemen.

Ohledně choroby HCM u koček je třeba nutné učinit ještě řadu objevů a získat tak i údaje ke správné interpretaci předpovědní hodnoty molekulárně genetických testů. Je nutné chovatele upozornit, že negativní výsledek molekulárně genetického vyšetření ani negativní kardiologický nález negarantuje, že kočka v průběhu života neonemocní jinou formou kardiomyopatie. Molekulárně genetický test v současné době odhalí pouze uvedené konkrétní mutace (A31P u mainské mývalí kočky, R820W u ragdollů) a nelze vyloučit, že dosud neidentifikované mutace i v jiných genech než pouze v MYPBC3 nemohou též onemocnění HCM způsobit. Do chovu se v současné době díky nejednotnému stanovisku ohledně nedostatečných klinických studií nedoporučuje zařazení homozygotních jedinců a jednoznačně fenotypově pozitivních zvířat. Pro kočky v chovném programu je doporučováno pravidelné každoroční kardiologické vyšetření.

Citace:

Marian, A. J., Roberts, R. The molecular genetic basis for hypertrophic cardiomyopathy. Journal of Molecular and Cellular Cardiology  2001; 33:655-670.

Fukstuen, S., Lyle, R., Munoz, A., Gehring, C., Lerch, R., et al. A DNA resequencing array for pathogenic station detection in hypertrophic cardiomyopathy. Human Mutation 2008; 29(6): 879-885.

Rusch, J. E., Freeman, L. M., Fenollosa, N. K., Brown, D. J. Population and survival characteristic of cats with hypertrofic cardiomyopathy 260 cases (1990-1999). J Am Vet Med Assoc 2002;220:202-207.

Riesen, S. C., Kovacevic, A., Lombard, C. W., Amberger, C. Prevalence of Heart Diseases in symptomatic cats: an overview from 1998-2005. Schweiz. Arch. Tierhei-Ik;65-71.

Gundler,  S., Tidholm, A., Häggström, J. Prevalence of myocardial hypertrophy in a population of asymptomatic Swedish Maine coon cats Acta Veterinaria Scandinavica 2008, 50:22 doi:10.1186/1751-0147-50-22.

Fries, R., Heaney, A. M., Meurs, K. M. Prevalence of the Myosin Binding Protein C Mutation in the Maine Coon cats. J Vet Intern Med  2008;  22:893-896.

Hrib Ĺ. Výskyt hypertrofické kardiomyopatie u plemene Ragdoll. Veterinářství  2009;   59:268-272.

Meurs, K. M., Norgard, M. M., Ederer, M. M., Hendrix, K. P., Kittleson, M. D. A substitution in the myosin binding protein C gene in ragdoll hypertrophic cardiomyopathy, Genomics  2007; 90:261-264.

Meurs, K. M., Sanchez, X., David, R. M. et al. A cardiac myosin binding protein C mutation in the Maine coon cat with familial hypertrophic cardiomyopathy, Hum. Mol. Genet. 2005; 14:3587-3593.

Schinner  C., Weber, K., Hartmann, K., Wess, G. Genetische  Assoziation der A31P – und A74T- Polymorfismen mit der felinen Hypertrophen Kardiomyopathie bei der Maine Coon. Abteilung für Kardiolofie der Medizinischen Kleintierklinik der Ludwig-Maximilians-Universität München, 2008.

Sampedrano, C. C., Chetboul, V., Mary, J., Tissier, R. et al. Prospective Echocardiographic and Tissue Doppler Imaging Screening of a Population of Maine Coon Cats Tested for the A31P Mutation in the Myosin Binding protein C Gene: A Specific Analysis of the Heterozygous Status. Journal of Veterinary Internal Medicine  2009; 23:91-99.

Nyberg, M. T., Koch, J., Christiansen Intra-allelic genetic heterogenity of hypertrophic cardiomyopathy in the Maine Coon Cats.  Human Genome  Meeting, HUGO, Montreal 2007.

Vliv léků na výsledek genetického testu

Chovatelka Sheltií se na nás obrátila s dotazem:

 

Mám fenu užívající doživotně léky na epilepsii. Ráda bych jí nechala udělat MDR1 test. Mají užívané léky nějaký vliv na výsledek genetického vyšetření?

 

Užívání léků výsledek molekulárně genetického vyšetření neovlivní, protože se stanovuje přítomnost či nepřítomnost delece v MDR1 genu v DNA jedince. Výsledek vyšetření je jednoznačný a neměnný po celý život vyšetřovaného jedince. DNA je po celý život stejná, na výsledek genetického vyšetření nemají vliv žádné léky, gravidita nebo nemoc.

Vyšetření delece 4 bází v MDR1 genu se provádí pomocí molekulárně genetického testu. Vyšetření provádíme z krve nebo z buněk ze stěru bukální sliznice. Delece v MDR1 genu, pokud je přítomná v obou alelách genu má za následek přecitlivělost na určité léky (částečný seznam je uvedený na našich webových stránkách, společně s dalšími informacemi (http://www.genomia.cz/cz/test/mdr1/).

 

MDR1 Test für CfBrH

Unser Labor hat eine Menge Fragen von Züchtern des CfBrH erhalten, die das Ergebnis des MDR1-Tests so schnell wie möglich erfahren wollten. Wir können verstehen, dass Sie alle gespannt auf das Untersuchungsergebnis warten und geben und alle Mühe, Ihnen so schnell wie möglich die gewünschten Ergebnisse zukommen zu lassen.

 

Allerdings müssen wir Sie darüber informieren, dass wir aus Datenschutzgründen nicht berechtigt sind, Ihnen telefonische oder elektronische Auskünfte zu erteilen. Die vertragliche Vereinbarung zwischen uns und dem CfBrH sieht vor, dass wir die Ergebnisse an die Zuchtbuchstelle des CfBrH weiterleiten und Sie von dort informiert werden. Dort wird ebenfalls aufgrund eines von Ihnen vorher abgegebenen Einverständnisses entschieden, welche Daten veröffentlicht werden. Uns selbst liegen die Angaben nach Hund oder Chipnummer auch gar nicht vor, sondern lediglich die ID-Nummer des Untersuchungsbogens.

 

Spätestens alle drei Wochen analysieren alle vom CfBrH eingesandten Proben auf ihren MDR1-Status und leiten die Ergebnisse gesammelt an die Zuchtbuchstelle weiter. Nur so ist es uns möglich, den Test zu den ausgehandelten Vorzugskonditionen durchzuführen.

 

Sollten Sie Ihre Ergebnisse innerhalb einer Woche benötigen, können wir Ihnen das nur garantieren, wenn Sie bei uns im Rahmen der allgemeinen Dienstleistungen und Tests außerhalb der Sondervereinbarung mit dem CfBrH einen MDR1-Test durchführen lassen. Diesen allgemeinen Test bieten wir jederzeit zu einem Preis von 58,3 Euro (reduzierter Preis von 54,2 Euro) an.

 

Leider können wir aus diesen Gründen in Zukunft auf die verschiedenen individuellen Anfragen von CfBrH-Züchtern, die den Clubtest nutzen, nicht mehr einzeln beantworten.

 

Wir danken Ihnen für Ihr Verständnis,

Genomia

MDR1 patent (en)

European patent (EP) about MDR1 testing has been granted since 18.11.2009.

patent number : EP1389240
name :MDR1 VARIANTS AND METHODS FOR THEIR USE
applicant : WASHINGTON STATE UNIVERSITY RESEARCH FOUNDATION
inventors : MEALEY, Katrina, L. ; BENTJEN, Steven, A.
contracting states : AT, BE, CH, CY, DE, DK, ES, FI, FR, GB, GR, IE, IT, LI, LU, MC, NL, PT, SE, TR

MDR1 patent is not valid in Czech Republic (CZ). Genomia lab is allowed to perform MDR1 test in the future.

Until now, no licence has been granted to any laboratory in Europe.

Laboratories that offered MDR1 test before 18.11.2009:
Laboklin (DE)
Finnzymes (FI)
Dr. Van Haeringen Laboratorium B.V. (NL)
Genindexe (FR) - now cooperates with Genomia in MDR1 testing
To perform MDR1 test is not allowed to these laboratories anymore (they inform about it on their web sites).

More about MDR1 testing http://www.genomia.cz/en/test/mdr1/

Yours Genomia

 

MDR1 patent (čj)

Od 18.11.2009 je platný evropský patent (EP) na vyšetření MDR1.

číslo EP : EP1389240
název aj :MDR1 VARIANTS AND METHODS FOR THEIR USE
název nj : MDR1-VARIANTEN UND VERFAHREN ZU IHRER VERWENDUNG
název fj : VARIANTS DE MDR1 ET LEURS METHODES D'UTILISATION
držitel : WASHINGTON STATE UNIVERSITY RESEARCH FOUNDATION
vynálezce : MEALEY, Katrina, L. ; BENTJEN, Steven, A.
územní platnost : AT, BE, CH, CY, DE, DK, ES, FI, FR, GB, GR, IE, IT, LI,
LU, MC, NL, PT, SE, TR
zdroj : https://register.epoline.org/espacenet/application?number=EP02718831&tab=main

MDR1 patent není platný v České republice (CZ). Laboratoř Genomia je tedy i
dále oprávněna provádět test MDR1.

Prozatím nebyla udělena licence žádné laboratoři v Evropě.
Doposud nabízely vyšetření genu MDR1 laboratoře:
Laboklin (DE)
Finnzymes(FI)
Dr. Van Haeringen Laboratorium B.V. (NL)
Genindexe (FR) - navázali s Genomia spoupráci o vyšetřování MDR1
Tyto laboratoře nemohou vyšetření MDR1 dále provádět (informují o tom na
svých webových stránkách).

Více o vyšetření nejdete na
http://www.genomia.cz/cz/test/mdr1/ 

Vaše Genomia

Vhodné genetické vyšetření očí pro plemeno australský ovčák

Toto plemeno, stejně jako border kolie, dlouhosrstá kolie, šeltie, krátkosrstá kolie, skotský ovčák, vykazuje značné riziko pro CEA. Vyšetření CEA se běžně u tohoto plemene provádí i v zahraničí. V ČR CEA vyšetřeuje laboratoř Genomia, která je také držitelem akreditace pro toto vyšetření.
 
Co se týče PRA (progresivní retinální atrofie) u plemene australský ovčák. Výskyt je poměrně řídký a ne vždy se musí jednat o dědičnou formu, pokud je forma dědičná většinou je recesivní. Existuje více dědičných forem PRA. U plemene australský ovčák, jsou popisovány i případy, kdy se jednalo o získanou retinopatii (nikoli o dědičnou formu PRA) např. při úrazu hlavy. Genetický test nebyl zatím ve světě vyvinut.

 
Další oční vada uváděná u tohoto plemene je katarakta. Vyšetření může provést veterinární lékař se specializací na oční vady. Genetický test nebyl zatím ve světě vyvinut.
 
Vaše Genomia

PRA-prcd manifestation

Question:
I WOULD LIKE TO ASK YOU SOMETHING: IS IT POSSIBLE, THAT MY DOG HAS NO PROBLEM WITH HIS EYES, WHEN IT IS PRA-PRCD AFFECTED? SHE IS 7 YEARS OLD NOW, I THOUGHT, IF A DOG IS AFFECTED, WOULD BE BLIND WITH 7 YEARS.
 
Answer:
PRA prcd disease is an autosomal recesive late-onset hereditary photoreceptor degeneration. Clinical diagnostic of prcd is complicated. More specific method for prcd diagnosing is ERG than just ophthalmoscopy.
For example, an English cocker spaniel dog age, when prcd can be diagnosed by ERG is about 2,5-3 years, by ophthalmoscopy 4-8 years. For other breeds:
Labrador - prcd can be diagnosed by ERG is about 1,5 years, by ophthalmoscopy 4-6 years.
Portuguesse water dogs - by ERG about 1,5 years and ophthalmoscopy about 3-6 years of age.
Because of late-onset of the disease, the mutant allele frequescy increases in population of dogs. Dogs are often determined "affected" late in reproductive age and so they transfer prcd mutation to treir offspring.
It is possible that your dog has no problem now. You should expect future photoreceptor degeneratin. We recommend you to visit a veterinarian specialist.
 
Your Genomia

Nejčastější dotazy v případě genetického testování stěňat.

V jakém věku už je možné provádět genetický test u štěněte?
Vyšetření je možné provést v jakémkoliv věku - DNA je po celý život stejná.
Pokud zvolíte odběr krve, doporučuje se odběr nejdříve 14 dní po narození (kvůli stresu štěňat z odběru). V případě stěru sliznice je vhodné počkat po odstavení - kojená mláďata mohou mít v ústech buňky matky, což může vést k chybnému výsledku. Oba způsoby odběru jsou z hlediska vhodnosti k testování rovnocenné (je třeba stěr provádět pečlivě).

Uvádí se, že výtěr ústní dutiny může udělat chovatel sám. Pokud to ale bude chtít zapsat do PP, bude muset potvrdit vzozky veterinář, až po načipování štěňat. Jak by se jinak zaručilo, že je vzorek od správného jedince.
Pokud chcete výsledek zapsat do PP, je nutné, aby odběr provedl veterinář a potvrdil Vám formulář o původu odebraného vzorku. Formulář naleznete na stránkách genomia
http://www.genomia.cz/cz/pokyny/. Nezáleží na tom, jestli veterinář odebere krev nebo udělá stěr.

 

Vaše Genomia

FN u Flat Coated Retrieverů?

Chovatelka Flat Coated Retrieverů se na nás obrátila s dotazem:

Ve Švédsku jsou  známí přenašeči PNP - v jejich databázi uváděno jako PROGRESSIV NEFROPATI (PNP). Bohužel se mi nikde nepodařilo dohledat, zda se jedná o u nás známou FN nebo je to jiná forma. Dívala jsem se, že máte v nabídce vyšetření kokrů na FN. Myslíte, že je možné tento test aplikovat také na flat coated  retrívry?

V případě onemocnění progressivní nefropatie (totéž renal dysplasia - RD) se jedná o onemocnění uváděné u různých plemen. Více informací můžete najít na stránkách http://www.bakalo.com/health/RD.htm. ve světě existují laboratoře, které  testy RD provádějí, ale flat coated retriever v nabídce není http://www.dogenes.com/catalog/index.php?cPath=80 . V nabídce je pouze zlatý retrívr; možná je objevená mutace u obou plemen stejná (takto podrobně o testu nejsme informováni).

V souvislosti s RD dochází zřejmě k mutaci (popř. mutacím) v NPH1 genu (který se nachází na psím chromozomu 17) viz  http://www.ncbi.nlm.nih.gov/omia/1851?ordinalpos=3&itool=EntrezSystem2.PE...

Kauzální mutace ohledně familiární nefropatie (FN) u anglických kokršpanělů je popisována v genu pro kolagen typ IV, tento gen se nachází na psím chromozomu 25 (tuto mutaci laboratoř Genomia vyšetřuje).  FN je klinicky a morfologicky podobné Alportovu syndromu u člověka. 

Vyšetření pro RD a FN se týká různých genů umístěných na 2 různých psích chromozomech, test pro FN nejde aplikovat pro onemocnění RD.

Vaše Genomia